Protože jsem tento víkend po dlouhé době opět usedl ve volební komisi, a čeká mě ještě druhé kolo senátních voleb, tak jako mnohokrát už jsem se zamyslel, jestli v České republice hrozí, že volby budou zmanipulovány. Podle mě se při sčítání lístků podvádět nedá, nebo si to lze představit jen velmi obtížně. Hlasovací lístek musíte dát do obálky, a obálku má každý jen jednu, takže se tu nedá podvádět jako v Rusku, kde obálky nejsou, a podvádí se tam masivně. Členové komise se vzájemně kontrolují, takže kdyby někdo někomu přičetl hlasy navíc, hned by se na to přišlo. To by museli být všichni v komisi domluveni a odvolit nakonec i za někoho, kdo k volbám nepřišel. Teoreticky se dají špatně spočítat preferenční hlasy, jako se to stalo minule u ODS, ale celkové výsledky to nezmění. Když volič hodí hlas do urny, tak už se to zmanipulovat nedá, ale jak píšu ve své knize, dají se zmanipulovat myšlenky voličů ještě předtím, než k volbám jdou. To už je něco jiného. Mou knihu si můžete stále objednat na této stránce. Kniha vyjde nejpozději 1.března 2021, ale předpokládám, že se to stihne dříve.
I tentokrát jsme jednou šli s přenosnou urničkou za voliči. I v tomto případě je téměř nemožné podvádět, protože komise nese ke každému voliči domů jen jednu obálku, do které volič vloží jen jeden hlasovací lístek. Ve volební místnosti jsem se často ptal: “Máte občanský průkaz? A mohl bych ho vidět?” Jeden volič ani nešel za plentu, hodil obálku do urny, a divil se, že musí jít za plentu, tak povídám: “Teď už s tím asi nic neuděláte, když už jste to tam hodil, ale pro příště si to pamatujte.” Jít za plentu je samozřejmostí už od prvních porevolučních voleb v roce 1990, i když v senátních volbách se na lístcích nekroužkuje, ani nekřížkuje. Naopak za socialismu se za plentu obvykle nechodilo, i když v místnostech plenta byla. Kdo za ni ale šel, vzbudil podezření, a byl považován za nepřítele státu.